Dva muži a kondom

Pokoj Oskara a Ignáce už byl zamčený.

Max nechtěl klepat, ale nevěděl, kde jinde by mohl kondomy sehnat. Potom si naštěstí vzpomněl, že když byl první den po příjezdu na záchodku ve vstupní hale, viděl na zdi známý automat. Došel si do pokoje pro peníze – Irma se ještě sprchovala – a když se vracel nazpět ke schodišti, spatřil na chodbě Hynka. Jeho tvář byla vážnější, než by byl u člověka vycházejícího v noci z dívčího pokoje očekával, ale jakmile mu svěřil, že shání kondom, musel Hynka dokonce ještě krotit, aby svým šíleným smíchem nevzbudil spící hotelové hosty.

Konečně sešli do haly. Noční recepční zdvihl oči od rozečteného časopisu a věnoval jim tázavý pohled; s tímto pohledem v zádech vstoupili na toaletu. Automat tam skutečně byl, ale vzápětí zjistili, že nemají dostatek drobných. Museli se proto vrátit k recepčnímu a požádat ho, aby jim rozměnil.

„Ať žije mladá generace a její odpovědný přístup k sexu,“ řekl Hynek, zatímco recepční s pohrdavým výrazem odpočítával mince, které s nimi pak vyměnil za Maxovu bankovku.

Kovová táhla automatu vydávala odporný hluk, ale svého cíle dosáhli.

„Buona note,“ řekl Max recepčnímu se statečným úsměvem.

Recepční neodpověděl.

„Skvělá terapie,“ pochválil Hynek Maxe před Denisiným pokojem.

„Že jo?“ zašeptal Max a pokračoval v cestě.